Půlnoční pozdravení

30. 11. 2008 | † 07. 07. 2011 | kód autora: 5es

Všude tma a ticho. Tady na vesnici u nás to platí dvojnásob. Do očí mi září ta mrška z krystalů, na které se donekonečna objevuje Tvá fotka. Zítra...
Zítra ráno zase další pozdrav a přání krásného rána mému miláčkovi.

Vzdálenému a přesto strašně blízkému.
Nelze Tě mít blíž než v hlavě.
Mám pocit odloučení a přesto Tě mám strašně moc.
Nelze Tě mít víc než plnou hlavu.

Toužím po Tobě... Každý den, každou noc, každičký okamžik....

Netuším, jak se mi tohle přihodilo. Už vůbec netuším, kde se v Tobě bere všechno to, co mě nutí Tě milovat.
Tvá krásná tvářička?
Úžasný smích, který, se sebevědomím sobě vlastním, považuji často za smích na můj účet?
Hlavinka plná roztomilosti a nepopsatelné rozpustilosti?
To, že vydržím Tě hodiny pozorovat a cítit se při tom úžasně?

Ať je to jak chce, tak mě to co cítím dokonale naplňuje vším, co mi doteď chybělo. A vědomí, že třeba i Ty opětuješ to, čeho mám plnou hlavu já, mi dokonale zvedá náladu, sebevědomí, posiluje mě, dává chuť do života.

Jsi pro mě moc důležitá a stejně bych i já chtěl něco znamenat pro Tebe.
Láska jsi a zůstaneš ji už napořád. Nezapomenu ať se stane co chce.

Už se nemůžu dočkat šance, říct Ti to ve Tvé přítomnosti. Vidět Tvou reakci, nastavit ucho a čekat, jestli i Ty řekneš něco podobného mě. Doufat v to...
A pak...
Pak Tě jen držet a líbat. Minuty, hodiny, jak jen dlouho to půjde.

S láskou Tvůj...


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.